Dospělý muž ženu ani děti nebije!

Nechci být původcem ani nečinným svědkem násilí na ženách a dětech.
Jako muž mám moc a sílu se násilí postavit. Jak?
Nezvládám řešit konflikty v rodině bez násilí? Můžu se poradit s jiným mužem.

Zuřivec – silný animovaný příběh o násilí v rodině

Zuřivec je animovaný film o rodině malého chlapce, který je svědkem násilí otce na matce. Zobrazuje svět vnitřního prožívání dítěte a vyvolává velmi silné emoce. Jedná se o norský film, který je používán pro práci s dětmi, pro školení o násilí a v terapii obětí i násilných osob.

Pozvánka pro odborníky: Výcvik v metodě zvládání vzteku

Naučte se metodě zvládání vzteku během 40 hodin výcviku pro odborníky, kteří pracují s násilnými osobami. Od prosince 2016 v Praze. Přihlašování končí 17. 11. 2016.

Michal Vybíral: Násilí zastavujme, agresi kultivujme

Hostem pořadu Živě z Palladia v TV Relax byl psychoterapeut a lektor LOMu Michal Vybíral. Hlavním tématem byla síla a násilí (nejen) u kluků, řeč přišla i na workshopy Agrese je OK a kurz Mužská cesta pro otce a syny. Záznam rozhovoru můžete shlédnout na Youtube.

Zvládání vzteku – kurz pro muže

Naučte se zvládat svůj vztek na kurzu LOMu, který bude probíhat od září do prosince 2016. Kurz je díky grantu Magistrátu hl. m. Prahy pro účastníky bezplatný.

Pozvánka pro odborníky: seminář o práci s násilnými osobami

Organizace Persefona pořádá seminář o práci s osobami, které mají potíže se zvládáním agrese vedený lektory, ředitelem a psycholožkou, norské organizace Alternativ til Vold.

Seminář se bude konat v úterý 26. 4. 2016 od 9 do 16:30 hodin v Praze.

Michal Vybíral: Nebojme se klukovské agrese

Je dobré ve škole nechat kluky, aby projevovali svoji agresi? A jak se s tím má učitel vyrovnat? Odpovědi přináší článek z Učitelských novin od Michala Vybírala, lektora zážitkového kurzu Agrese je OK.

„Agresivita je postojem k životu, který burcuje, aktivizuje a motivuje. (…) Správná míra agresivity za příhodných okolností znamená polovinu úkolu.“ (Moore, Gillette, Král, válečník, kouzelník a milovník)

Proč je dobré pomáhat původcům násilí (domácího i jiného)

Odkud se bere násilí a jak v klientovi vzbudit ochotu na sobě pracovat? Rozhovor s Davidem Čápem, lektorem Výcviku v metodě zvládání vzteku pro odborníky (akreditováno MPSV, od dubna 2016 v Praze), který pro magazín My89.cz vedla Lenka Tréglová.

Je násilí na ženách jen ženské téma? Téměř polovina mužů chce být součástí řešení.

25. listopadu si připomínáme Mezinárodní den proti násilí na ženách. Liga otevřených mužů (LOM) se připojuje k organizacím i jednotlivcům po celém světě při šíření myšlenky, že je násilí na ženách nepřijatelné. LOM také vyzývá k aktivnímu zapojení mužů do řešení problému. Podle posledního výzkumu by se do kampaně proti násilí na ženách bylo ochotných zapojit až 43 % z nich.

Šikana: jak jí čelit a naopak nevychovat agresora

Každé dítě by mělo mít příležitost testovat svoji sílu. Co ale dělat, když ji testuje na ostatních dětech a ubližuje jim? A co když někdo ubližuje jemu? A jak tomu předcházet?

Dětská tahanice, nebo šikana?

Za šikanování považujeme, když dítě úmyslně a opakovaně ubližuje druhým, bije je, ponižuje, ničí jim věci, nadává jim, pomlouvá je, vede proti nim intriky nebo dělá cokoliv, co je jim nepříjemné. Když se s vaším dítětem bavíte a nejste si jistí, zda zažívá (nebo naopak působí) šikanu, mohou vám pomoci tyto příznaky:

  • ZÁMĚRNOST a OPAKOVANOST: Agresivní jedinec či kolektiv si oběť vybírá opakovaně za cíl.
  • SAMOÚČELNOST: Dětská tahanice má často nějaký důvod, šikana má iracionální důvody nebo je bezdůvodná. Někdo šikanuje druhé protě proto, že ho to baví, protože může a je silnější.
  • NEPOMĚR SIL : Převaha může být také intelektuální či sociální.
  • AKTÉR ŘÍKÁ, ŽE JDE O „LEGRACI“, OBĚŤ TO ALE PROŽÍVÁ NEPŘÍJEMNĚ

Škoda rány?

Téměř dvě třetiny českých rodičů se alespoň občas uchýlí k tělesným trestům u svých dětí (tj. naplácání na zadek, pohlavky, facky i bití předmětem). Své děti jako rodiče trestáme, když už nevíme kudy kam, jsme bezmocní a frustrovaní. Trestáme je také za jejich vlastní agresivní chování – když se vztekají, uhodí kamaráda nebo nás.

Proč ne?

Kromě toho, že tělesné tresty neprospívají vztahu mezi rodiči a dětmi a zdravému vývoji dětí, jejich používání přenáší násilí do dalších generací. Děti vystavené tělesným trestům jsou podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO) v dospělosti častěji zatýkány za násilné trestné činy, mají nižší sebevědomí, trpí více depresemi a více používají násilí ve svém životě. Tělesným trestem dáváme dítěti signál, že násilím lze dosáhnout svého a že je to normální způsob řešení krizí a konfliktů.

Pořád si myslíte, že je škoda každé rány, která padne vedle? Jde vůbec děti vychovat k respektu k rodičům bez tělesných trestů? A jak?